Projev o stavu EU: Velké ambice, ale málo okamžitých řešení

Čtvrtek 15. 9. 2022,

Každoroční projev předsedy/předsedkyně Evropské komise o stavu EU, tzv. „SOTEU“ v bruselské hantýrce, je vždy událostí prvořadého významu, a to nejen pro nás europoslance, kteří mu nasloucháme přímo v sále na zasedání ve Štrasburku. Tento zářijový moment je tak trochu naším návratem do školních lavic, tedy k práci a realizaci starých i nových úkolů. Pro nás, české europoslance, měl ještě zvláštní význam v tom, že se konal během českého předsednictví Rady EU (a byl následován i projevem českého ministra pro EU, Mikuláše Beka).

Poprvé zazněl v době, kdy na evropském kontinentě zuří válka. Ukrajinskou symboliku podtrhla kombinace barev, již Ursula von der Leyen zvolila. Modro-žlutá se hodí pro Ukrajinu i pro EU, takže aranžmá vyznělo skoro až kýčovitě. Kvituji ale přítomnost první dámy Ukrajiny přímo v sále, což bylo silné gesto. Předsedkyně Komise nás také informovala, že ještě ten den odjíždí jednat do Kyjeva, což má význam ve světle současných ukrajinských úspěchů na bojišti. Na řadu totiž přichází konkrétní úvahy o rekonstrukci Ukrajiny. Komise navrhuje dát 100 milionů EUR na rekonstrukci ukrajinských škol zničených válkou či zapojit Ukrajinu do levného poskytování telekomunikačních služeb (roamingu), který funguje v EU.

Mezi patetickými větami o ukrajinské odvaze, vítězství nad Putinem či nutnosti více naslouchat východním zemím EU a jejich zkušenostem s Ruskem, se tak dostala na povrch i některá konkrétní opatření, ale čekala jsem více.

Nejsledovanější částí projevu byla jistě pasáž o evropském přístupu k energetické krizi, která trápí miliony Evropanů a tisíce podniků v EU. Nacházíme se ve výjimečné situaci, a proto pochopitelně očekáváme výjimečná řešení. Společným jmenovatelem je nutnost zbavit se závislosti na ruském plynu. Cestou podle Komise není zastropování cen plynu (v tom dala zapravdu Česku a Maďarsku), ale diverzifikace zdrojů a nové smlouvy s Norskem, USA, Alžírskem a dalšími „spolehlivými“ zeměmi, zejména s cílem kompletně přejít na dovoz zkapalněného plynu. Přejít na LNG je ale běh na dlouhou trať a Komise zde nenabízí perspektivu okamžité úlevy pro peněženky spotřebitelů. V této souvislosti byla mnohem významnější reakce předsedy našeho poslaneckého klubu EPP, Manfreda Webera, který upozornil na naléhavost situace a promrhaný čas nekonání přes léto, který lidé politikům těžko mohou odpustit. Demonstrace nespokojených lidí v Praze či výsledky voleb ve Švédsku jsou toho přímým důsledkem. 

U elektřiny je situace lepší. Zde Komise logicky navrhla zastropování, neboť její výrobci mají nepřiměřené příjmy a o ty by se měli v této době podělit. Toto řešení, pokud bude realizováno rychle, by mělo přinést okamžité zlepšení. 

S předsedkyní Komise se shoduji na tom, že součástí naší energetické bezpečnosti musí být i budování vztahů s demokratickými zeměmi, a naopak posilování odolnosti vůči atakům ze strany autoritářských zemí. V této souvislosti Komise chce navrhnout balíček legislativy na podporu demokracie v EU. Vzkaz Viktoru Orbánovi je zde zřejmý. Je ale jasné, že tato iniciativa vzbudí velké kontroverze a bude trvat roky, než dospěje do nějaké přijatelné a použitelné podoby, pokud je to ale vůbec možné, aby takové podoby nabyla. Spíše je tu riziko, že ji využijí socialisté a zelení pro prosazení svého ideologického pojetí demokracie, práv a svobod. 

Mě a mé kolegy ve výboru pro kulturu a vzdělávání překvapilo vyhlášení roku 2023 evropským rokem vzdělávání a odborné přípravy (European Year of Education and Training). Znamená to pro nás hodně práce, zejména vezmu-li v úvahu, jak málo času na přípravu máme a také to, že ještě stále probíhá řada akcí letošního evropského roku mládeže. Je sice chvályhodné, že témata jako mládež a vzdělání jsou vnímána jako důležitá. Platí, že investice do lidí jsou tou nejlepší investicí, ať už se v dnešním turbulentním světě bude dít cokoli. Otázkou ale samozřejmě je, co tato, spíše deklaratorní iniciativa reálně změní. S Evropským rokem kulturního dědictví 2018 jsme měli velmi dobré zkušenosti v podobě akcí v regionech (ale to byla doba míru) a také díky více než roční přípravě. Pokud na přípravu Evropského roku vzdělávání nebude dostatek času, pak reálně hrozí, že nejviditelnějším projevem této iniciativy bude tradiční okázalý plakát na budově Berlaymont.

S některými návrhy předsedkyně Komise, jež v projevu zazněly, bych souhlasila. Jiné ale považuji za zcela zbytečné v této hektické době, např. svolání nového evropského Konventu. V tuto chvíli ze všeho nejméně potřebujeme diskutovat o změně smluv či ideji prezidenta Macron na vytvoření „evropského politického společenství“. K tomu měla posloužit Konference o budoucnosti Evropy, jejíž bilance je ale diskutabilní. Změny smluv jsou jistě výhledově potřeba, ale mnohé se dá dělat na základě platných smluv, pokud k tomu je politická vůle. A pokud je nějaká změna naléhavě potřebná, jako například v oblasti bezpečnosti, obranné a zahraniční politiky, pak se dá navrhnout i bez Konventu.

Celkově se ale dá říci, že letošní projev, který se konal ve výjimečné době pro všechny občany EU, rozhodně nešetřil ambiciózními nápady. Mnohé z nich jsou ale velmi abstraktní, nebo vyžadují dlouhý proces realizace. Naopak některé konkrétní věci v něm zcela chyběly. Ursula von der Leyen zřejmě vůbec nezaznamenala problémy, které je potřeba řešit v oblasti zemědělství – a to urgentně. Něco jako nový přístup Evropské unie ke genetickým technologiím k ní očividně ještě nedoputoval.

Nyní ale od slov k činům. České předsednictví bude mít plné ruce práce a my v Evropském parlamentu rovněž. Dnes nám to paní předsedkyně moc neulehčila, a tak nezbývá než dál Komisi nutit ke smysluplné činnosti, maximální využití stávajících pravidel a za každou novou směrnici či nařízení jedno zrušit. Naše práce možná není tolik vidět, ale my také „makáme“ a nemusíme alespoň, na rozdíl od pana Babiše, trávit čas na soudech.


Chcete vědět aktuality z mého působení v Evropském parlamentu i v Česku?

Poslanecký klub ELS
Evropský parlament
KDU-ČSL

Michaela Šojdrová, © 2022 · Všechna práva vyhrazena | Ochrana osobních údajů | RSS kanál

Hexadesign