Zprávy

Revize audiovizuální směrnice – Season 1 Episode 4: Quo vadis AVMSD?

Pondělí 13.3.2017 Články EP Blog seriál AVMSD CULT

Intenzivní práce na revizi audiovizuální směrnice pokračují nezadržitelným tempem. Blížíme se hlasování o legislativní zprávě v kulturním výboru, které je naplánováno na duben 2017.

V této souvislosti jsem se rozhodla pro české europoslankyně a europoslance uspořádat pracovní snídani. Během snídaně se setkáme jak se zástupkyní soukromé sféry, tak se zástupkyní Ministerstva kultury a budeme společně diskutovat o budoucnosti audiovizuálních mediálních služeb. Podobná setkání mám ráda. Diskuze se zástupci průmyslu či občany jsou vždy velmi obohacující. Díky nim každý politik může zůstat v kontaktu s realitou a jeho práce pak má přidanou hodnotu.

Na snídani jsem se rozhodla shrnout základní témata, kterým jsem se doposud v širokém spektru audiovize rozhodla věnovat. Shrnuji je níže rovněž pro Vás, občany. Pojďme si nyní ukázat, kam se jednání posunula, jak si daná témata stojí před hlasováním ve výboru a za co budu dále bojovat.

Reklama a její kvantitativní omezení

Stávající hodinový režim podílu reklamy a teleshoppingu (maximálně 20% času reklam z hodiny) se má změnit na denní podíl 20% reklam ve vysílacím čase. Nadto bude moci každý členský stát sám definovat časové okno hlavního vysílacího času (prime time), ve kterém podíl reklam rovněž nesmí překročit 20% a jehož trvání nesmí překročit dobu čtyř po sobě jdoucích hodin.

Toto považuji za rozumný kompromis, na který mířil i můj pozměňovací návrh - rozšiřovala jsem prime time o jednu hodinu z původně navrženého 3hodinového hlavního vysílacího času na 4 hodiny. Prime time je totiž odlišný napříč členskými státy. V ČR máme například hlavní čas vysílání dříve než v jižních státech Evropy. Vítám proto úpravu, která umožní každému státu stanovit si prime time dle místních zvyklostí a mám radost, že můj návrh byl částečně zohledněn.

 

Kvóta na podíl evropských děl v katalogu poskytovatelů služeb na vyžádání:

Jsem pro větší propagaci a ochranu evropských děl. Kvóty na evropská díla v katalogu poskytovatelů služeb na vyžádání by však měly být přiměřené, tj. neměly by překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů směrnice o AVMS, a měly by být řádně odůvodněny. Ohledně poskytnutí řádného odůvodnění pro navýšení kvóty z 20% na 30% jsem se pokusila apelovat u obou zpravodajek. Vzhledem k neposkytnutí takového řádného odůvodnění se však k navýšení kvót stavím zdrženlivě

Ochrana před projevy nenávisti a nevhodným obsahem

Daná oblast v revizi směrnice nakonec nezahrnuje pouze tzv. platformy sdíleného videa (např. Youtube), ale všechny audiovizuální služby. Jsem rovněž ráda, že byly zohledněny pozměňovací návrhy naší skupiny Evropského parlamentu pro ochranu dětí.

Členské státy budou mít povinnost zajistit, aby audiovizuální služby všech poskytovatelů (nejen platforem sdíleného videa, ale TV, videa na vyžádání apod.) neobsahovaly podněcování proti lidské důstojnosti, podněcování k terorismu, násilí nebo nenávisti namířené proti osobě nebo skupině osob.

Poskytovatelé mediálních služeb budou muset rovněž přijmout opatření ve vztahu k programu nebo obsahu, který by mohl vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Opatření mohou zahrnovat výběr doby vysílání, nástroje ověřování věku nebo jiná technická opatření a nesmí vést k dodatečným zpracováním osobních údajů.

Návrh též zachovává tzv. princip notice and take down – tj. jakmile se poskytovatel o nezákonném obsahu dozví, obsah je například poskytovateli nahlášen jako nevhodný nebo nezákonný, musí poskytovatel konat, tj. obsah odstranit. Důležité je, že byl zachován princip kontroly následné (ex post) a nikoli ex ante (předběžné), což by bylo například pro provozovatele služby jako Youtube nereálné naplnit, zejména s ohledem na množství hodin uploadovaných domácích videí za sekundu.

Zpřístupnění služeb osobám se zrakovým nebo sluchovým postižením

Po konzultaci zástupců průmyslu a organizací osob se zrakovým a sluchovým postižením jsem podala vlastní pozměňovací návrh, dle kterého by Evropská komise měla být nápomocna členským státům s vytvářením podmínek pro financování vývoje nástrojů na zajištění dostupnosti audiovizuálních mediálních služeb pro osoby se zrakovým nebo sluchovým postižením.

Zajistí se tak, že příslušné nástroje budou vznikat v každém členském státě (znakové řeči se napříč EU liší), EU na ně finančně přispěje a mohou se na nich podílet přímo výzkumná centra či univerzity v konkrétním státě.

Protože na prosazení daného pozměňovacího návrhu vyvíjím tlak, konzultovala jsem jej při společné schůzce s vedoucí audiovizuální sekce Evropské komise. Rovněž se snažím urgovat zpravodajku, aby pozměňovací návrh náležitě zohlednila.



Sdílet zprávu