Klíčové události ze zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku (3.4-6.4. 2017)

Pátek 7. 4. 2017,

7. dubna 2017

Štrasburk/Praha

Brexit: historická chyba

Poslanci Evropského parlamentu převážnou většinou (516 hlasů pro, 133 proti, 50 se zdrželo hlasování) ve středu 6. dubna schválili usnesení, v němž stanovují podmínky Evropského parlamentu pro souhlas s budoucí dohodou o vystoupení Spojeného království z EU.  Spojené království oficiálně oznámilo svůj záměr vystoupit z Evropské unie s využitím článku 50 Smlouvy o EU 29. března 2017. Tímto datem začíná dvouleté „rozvodové“ vyjednávání. Jakákoliv dohoda, jež vzejde z jednání mezi EU a UK, bude muset získat souhlas Evropského parlamentu.

Evropský parlament ve svém usnesení vyjadřuje jasnou představu, jak má „rozvod EU s UK“ vypadat a označuje ho za „bezprecedentní a politováníhodnou událost“.

Konkrétní jednání o odchodu UK z EU teprve začínají. Nikdo proto nemůže vědět, jak budou dále nastavené vztahy po vystoupení Velké Británie. Například zcela reálně hrozí, že lidé ze zemí EU už nebudou mít volný přístup na britský pracovní trh, budou omezeni některými restrikcemi a možnost získat v Británii zaměstnání se jim vážně zkomplikuje.

Europoslanci včetně, členů Evropské lidové strany (EPP) proto požadují garantování rovných práv pro občany EU žijící v UK a recipročně pro britské občany žijící v EU. Dále upozorňují, že UK zůstává členem EU až do svého oficiálního odchodu se všemi svými právy a povinnostmi, včetně finančních závazků, které mohou pokračovat i po datu vystoupení.

Šojdrová: Na nový Evropský sbor solidarity, který si přeje J.C Juncker, by neměly doplatit existující programy, naši podporu si zaslouží Evropská dobrovolnická služba

Evropský parlament přijal kritické stanovisko k záměru Komise vytvořit nový Evropský sbor solidarity mladých lidí.

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), zpravodajka k rezoluci EP, upozornila na možné překrývání tohoto sboru s jinými osvědčenými programy EU, zejména s Evropskou dobrovolnickou službou a apelovala na vyřešení otázky nejasného financování: „Základní myšlenka solidarity a vytvoření příležitostí pro mladé lidi je bezpochyby dobrá. Návrhu však musí předcházet dostatečné konzultace s dobrovolnickými organizacemi v Evropě. Není možné, aby na vytvoření tohoto sboru doplatily existující, úspěšně fungující, programy, jako je Evropská dobrovolná služba, která funguje velmi dobře již 20 let a je financovaná z programu Erasmus+,“ řekla na plénu Šojdrová.

Záměr vytvořit Evropský sbor solidarity představil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker loni v září v rámci svého výročního projevu o stavu Unie. Jeho cílem má být podle Komise posílení soudržnosti a solidarity zapojením mladých lidí do 30 let do dobrovolné činnosti, nebo pracovních aktivit spojených s řešením náročných situací v EU, jako jsou například odstraňování následků přírodních katastrof či řešení sociálních problémů místních komunit. Náklady na fungování Evropského sboru solidarity by měly být hrazeny z již existujících finančních programů EU. Evropská komise představí návrh Rozhodnutí o vytvoření Evropského sboru solidarity příští měsíc.

Svoboda: Konec víz je pro Ukrajince - skutečná pomoc, kterou potřebují

Ve čtvrtek 6. dubna schválil Evropský parlament zrušení vízové povinnosti pro Ukrajince. Bezvízový styk začne platit už od června, jelikož poslanci a ministři členských států se na tom již neformálně shodli koncem února.

Občané Ukrajiny, kteří jsou držiteli biometrických pasů, budou moci bez víz vycestovat do Evropské unie na dovolenou, za rodinou, kvůli podnikání nebo z dalších důvodů, ale ne za účelem zaměstnání. Bezvízová cesta je také časově omezena na pobyty, jejichž délka nepřesahuje 90 dní během jakéhokoliv období 180 dnů. Podmínkou k liberalizaci vízového režimu bylo přijetí mechanismu tzv. záchranné brzdy, který umožňuje rychlou reakci na výjimečné situace v podobě okamžitého znovuzavedení vízové povinnosti. Irsko a Spojené království mají z tohoto nařízení o bezvízovém styku výjimku. "Lze říci, že zrušení vízové povinnosti je završením procesu, v rámci kterého Ukrajina musela zlepšit výkon celého státního aparátu tak, aby byl kompatibilní s institucemi členských států," říká Pavel Svoboda, europoslanec EPP/KDU-ČSL a předseda právního výboru EP a dodává: "Je to vůči Ukrajině ze strany EU nejen symbolické gesto, ale skutečně podaná pomocná ruka, kterou potřebuje."

Zdechovský: Výměna údajů mezi státy pro posílení vnitřní bezpečnosti EU

Databáze Europolu v současné době obsahuje daktyloskopické záznamy pouze od části zemí EU, což se ukazuje jako velmi problematické například při útěku migrantů z Francie do Německa, kdy je ztížena jejich identifikace. Automatické sdílení databází mezi všemi státy EU by tak mělo výrazně pomoci v oblasti bezpečnosti.

„Všechny země EU si musí automaticky vyměňovat daktyloskopická data. Chápeme to jako součást boje proti terorismu a nelegální migraci. Momentálně to ale hned 12 zemí vůbec nedělá,“ říká europoslanec Tomáš Zdechovský, který byl zpravodajem jedné ze zpráv, kterou 5. dubna odhlasoval Evropský parlament.

Nařízení se má konkrétně týkat Francie, České republiky a dále také Slovenska, Bulharska, Litvy, Nizozemí, Maďarska, Kypru, Estonska, Malty, Rumunska a Finska.

„Je to důležitý signál, že EU rozhodně nechce problematiku bezpečnosti podcenit,“ uzavírá Zdechovský.

 


Chcete vědět aktuality z mého působení v Evropském parlamentu i v Česku?

Poslanecký klub ELS
Evropský parlament
KDU-ČSL

Michaela Šojdrová, © 2024 · Všechna práva vyhrazena | Ochrana osobních údajů | RSS kanál | Změnit nastavení cookies

Hexadesign