Dobré životní podmínky hospodářských zvířat: Musíme hledat alternativy k zabíjení jednodenních kohoutků

Pátek 27. 1. 2023,

Zabíjení jednodenních kohoutků – jeden z dalších vykřičníků v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, který aktuálně rezonuje Evropským parlamentem.

Praktika zabíjení jednodenních kohoutků

Každým rokem je v Evropské unii usmrceno téměř 330 milionů jednodenních kohoutků. V České republice je to přibližně 13 milionů. Kohoutci jsou totiž z pohledu vaječného průmyslu zbyteční: nesnáší vejce, mají málo masa a jejich výkrm by byl příliš drahý.

Poté, co se z vajíček vyklubou kuřátka, jsou většinou v líhních vysypána na pojízdný pás a odvezena na třídírnu. Zde se určí pohlaví: slepičky jsou poslány na odchov a kohoutci jsou zlikvidováni. V České republice se zabíjení provádí dvěma způsoby: udušením oxidem uhličitým nebo rozsekáním zaživa v zařízení s rychle rotujícími břity, tzv. macerátoru.[1]

Šest členských států EU tuto praktiku již zakázalo (příp. v nejbližší době vydá legislativu upravující její zákaz) – jedná se o Německo, Francii, Rakousko, Itálii, Lucembursko a Nizozemí. V Česku je bohužel zabíjení jednodenních kohoutků stále povoleno. Tento problém byl zdůrazněn i na zasedání Rady pro zemědělství a rybolov v říjnu 2022, přičemž několik členských států k zákazu zabíjení kohoutků přímo vyzvalo. Evropská komise na tuto výzvu reagovala kladně a zavázala se provést posouzení dopadů s cílem předložit legislativní návrh.

Jaké jsou alternativy?

Přestože existují alternativy k likvidaci samčích kuřat krátce po vylíhnutí, ve většině členských států EU se jejich usmrcování stále provádí. Jedna z alternativ, tzv. in-ovo sexing, spočívá v použití technologií, které zjišťují pohlaví kuřat a slouží k vytřídění „nechtěných“ kohoutků ještě ve stádiu vejce. V současné době fungují na trhu vyspělé metody in-ovo sexingu až od 9. dne inkubace. Kvůli tomu stále panují obavy, že plod už může vnímat bolest. Metody, které by mohly fungovat od 5. do 6. dne inkubace, zatím nejsou pro praxi ve velkém měřítku k dispozici, protože testování jejich praktického využití začalo teprve v září 2022. Stávající metody editace genomu fungují pouze u některých zvířat[2]; navíc by využití těchto metod pravděpodobně vyžadovalo další diskusi kvůli potenciálním etickým obavám, legislativě týkající se GMO a přijetí občany.

Druhou alternativou je chov kohoutů pro produkci masa. Tato alternativa se v současné době používá v Německu, protože metody sexování in-ovo nebyly v masovém měřítku do konce roku 2021, kdy byla přijata nová legislativa zakazující zabíjení kohoutků, „provozně životaschopné“. Na evropském trhu ale o toto maso obecně není zájem, jelikož na maso se chovají tzv. brojleři. To vede k tomu, že se nechtěné maso vyváží na africké trhy, které jsou již zaplaveny jiným evropským drůbežím masem. Kohouti chovaní pro produkci masa čelí obvykle i horším životním podmínkám, jejich chov je vysoce nákladný a z důvodu vývozu na africké trhy není šetrný k životnímu prostředí.

Třetí alternativou je využití dvouúčelových plemen. Kohouti jsou v tomto případě schopni vyprodukovat dostatek masa pro masný průmysl. Tato plemena jsou známá tím, že mají obecně lepší zdravotní stav. V současné době ale nejsou schopna konkurovat nosnicím a brojlerům.

Zabíjení jednodenních kohoutků považuji za neetické a neekonomické. Vnímám jej ale jako reakci na požadavky trhu. Proto bychom měli pokračovat v intenzivní diskuzi mezi zemědělci, odborníky a politiky, abychom našli eticky a ekonomicky přijatelné řešení pro všechny. Naše společnost má odpovědnost za každého živého tvora, tedy i zvířata a jejich dobré životní podmínky.

 


[1] Studií s názvem „Cesta ven: Zpráva o ukončení usmrcování kuřátek v Evropské unií“ (The Way Out: A Report on Ending Chick Killing in the European Union, k dispozici online zde: https://animalsociety.de/uploads/REPORT_EU_COMMISSION_AnimalSociety_Chick_killing.pdf) vydala nezisková organizace Animal Society.

[2] Geneticky modifikované organismy (GMO), při jejichž tvorbě jsou užity metody genetického inženýrství k předání určitých genů jednoho organismu na druhý.


Chcete vědět aktuality z mého působení v Evropském parlamentu i v Česku?

Poslanecký klub ELS
Evropský parlament
KDU-ČSL

Michaela Šojdrová, © 2024 · Všechna práva vyhrazena | Ochrana osobních údajů | RSS kanál | Změnit nastavení cookies

Hexadesign