Střídání času je celoevropskou otázkou
Sobota 24. 10. 2015,
Přišel poslední říjnový víkend a s ním také tradiční přetočení našich hodin a hodinek o hodinu zpět, znamenající návrat z uměle zavedeného letního času k času danému sluncem a příslušným časovým pásmem. Má však v 21. století střídání času vůbec smysl?
zdroj: myadroit.com
Přestože je používání letního času v Evropě a v Severní Americe běžné, většina světové populace, v čele s Asií (včetně té nejvyspělejší), Afrikou a Jižní Amerikou, ho nevyužívá. Letní čas byl v praxi poprvé přechodně zaveden v mnoha zemích Evropy za první světové války, jeho úprava napříč jednotlivými zeměmi však byla nejednotná a provázela ji nespokojenost veřejnosti. Od konce 70. let se v Československu měnil letní čas každoročně a následně, počínaje rokem 1996, byla doba jeho trvání v celé Evropské unii prodloužena ze šesti na plných sedm měsíců.
Ačkoli byla již od počátku cílem zavedení letního času úspora elektrické energie, vycházející z předpokladu, že lidé jsou obecně aktivnější spíše po západu slunce než před rozedněním, faktický pozitivní dopad tohoto opatření zůstává diskutabilní a rovněž zpráva Komise k provádění směrnice o zavedení letního času z roku 2007 došla k závěru, že „úspory ve spotřebě elektrické energie v období s letním časem jsou ve srovnání se zbytkem roku minimální.“ Nadto se již několik let setkáváme jak ze strany odborníků, tak veřejnosti s argumenty zdůrazňujícími negativní dopady na lidské zdraví a psychiku, zvýšenou nehodovost na silnicích a další komplikace v dopravě či zemědělství. V České republice se pro zavedení jednoho stálého času zasazuje zejména občanská iniciativa „For Only One Time“, založená senátorem KDU-ČSL Petrem Šilarem, která měla na jaře tohoto roku příležitost prezentovat výsledky své práce při veřejném slyšení v Evropském parlamentu v Bruselu. Tyto a podobné aktivity osobně velmi vítám a zavedení jednoho času jednoznačně podporuji.
Evropská komise se i přes množství dokladů o neužitečnosti stávající právní úpravy problematikou letního času odmítá v současnosti vážněji zabývat. V rámci pracovní skupiny Evropské lidové strany (ELS) pro Legislativní a vnitřní věci bylo proto dojednáno, že téma změny letního času v následujícím týdnu opětovně předložíme Evropské komisi formou tzv. ústní otázky a Komise bude vyzvána, aby vypracovala aktuální zevrubnou analýzu dopadů změny letního času a zaujala jasné stanovisko.
Poslanci Evropského parlamentu mají být hlasem občanů. Máme hájit jejich zájmy uprostřed Evropy, a proto se vedle řady jiných důležitých témat věnuji i otázkám bezprostředně provázejícím náš každodenní život, mezi něž střídání času bezesporu patří. Jistě, v porovnání s existenčními problémy mnoha občanů jde „pouze“ o drobnou komplikaci. Ale jde především o princip, zda jsme na evropské úrovni schopni rozhodnout o změně, pokud zjistíme, že nějaké opatření je nadbytečné a zatěžující některé občany. Společně se svými stranickými kolegy v Evropském parlamentu budu o tuto změnu usilovat. Věřím, že se nám společnými silami podaří přispět k nalezení dobrého řešení.
Psáno pro: http://sojdrova.blog.respekt.cz/
