Budoucnost evropského zemědělství

Pondělí 15. 11. 2021, Michaela Šojdrová

Budoucnost zemědělství EU dostala anglický název „Farm to Fork“. Jde o vizi udržitelného zemědělství, díky kterému budeme my spotřebitelé mít zdravé potraviny a svým potomkům zachováme zdravou krajinu, která zajistí hojnost dalším generacím. S novou strategií EU se budeme potkávat pod oficiálním českým překladem „Od zemědělce ke spotřebiteli“ nebo také v méně škrobené mediální variantě „od vidlí na vidličku“ nebo „z farmy na stůl“. 

Jde především o návrat ke kořenům, k úctě ke krajině, k důstojným podmínkám pro hospodářská zvířata i ke střídmosti v konzumaci. O udržitelné evropské zemědělství musíme usilovat všichni – zemědělci i spotřebitelé.

CO NENÍ DOBRÉ PRO ZVÍŘATA, NENÍ DOBRÉ ANI PRO LIDI

Životní podmínky hospodářských zvířat jsou tématem poměrně rozsáhlé a bouřlivé veřejné diskuse. Do občanské iniciativy „Konec doby klecové“ se svými podpisy zapojilo více než 1,6 milionu Evropanů.

Na iniciativu kladně reagovala Evropská komise a v Evropském parlamentu jsme v červnu 2021 drtivou většinou schválili zákaz klecových chovů zvířat v celé EU od roku 2027. Český parlament zákaz klecového chovu nosnic od roku 2027 odhlasoval ještě o rok dříve. Celoevropsky by se měl postupný zákaz pak týkat i dalších druhů zvířat, které upřesní Evropská komise

Důležitou podmínkou je nicméně finanční podpora těch zemědělců, kteří budou investovat do nových zařízení a zákaz dovozu živočišných výrobků ze zvířat a zvířat samotných, která nebyla chována ve stejných podmínkách, jaké stanovujeme pro evropské zemědělce.

PESTICIDY S ROZUMEM

Lze očekávat, že tento ambiciózní projekt bude klást vyšší nároky na farmáře a zemědělce, a to především v rámci plánu omezit do roku 2030 používání chemických pesticidů o 50 %.

Otázka používání pesticidů je jedním z nejpalčivějších témat. Cílem právních předpisů EU o pesticidech by neměla být jejich eliminace, ale spíše minimalizace jejich dopadu na lidské zdraví a životní prostředí. Zároveň není možné zakázat použití rizikových pesticidů bez adekvátní dostupnosti náhrady tzv. "nechemických" pesticidů na evropském trhu.

JÍDLO JAKO VÝZVA PRO BUDOUCNOST

Téma zdravé stravy a udržitelných stravovacích návyků se v evropském, ale i v českém veřejném prostoru objevuje stále častěji. Čím dál více mužů a žen všech věkových kategorií přemýšlí nad tím, co jí, a odkud jejich jídlo pochází. Z průzkumu veřejného mínění z léta 2020 vyplývá, že malé nebo žádné použití pesticidů při výrobě potravin považuje více než třetina dotazovaných Čechů za jeden z nejdůležitějších faktorů udržitelnosti. Téměř polovina považuje své stravovací návyky za zdravé a udržitelné. Pomohlo by jim však, kdyby zdravé a udržitelné jídlo bylo cenově dostupnější.

Tím se dostáváme k jednomu z nejzásadnějších bodů strategie, která se nás bude dotýkat. Pokud chceme změnu po našich zemědělcích, bude nutné, aby se jí zúčastnil i každý z nás jako spotřebitel.

Strategie chce podpořit zejména navýšení ekologického zemědělství až na 25% zemědělské půdy. Vzhledem k tomu je ale nutné, aby právě spotřebitelé začali vyhledávat více kvalitních, lokálně vyráběných potravin, a to i v případě vyšší ceny. Není možné vyžadovat změnu jen u zemědělců, musíme se na ní podílet všichni.

POLITIKA, LOBBY A HROZBY

Tohoto názoru je i můj kolega Herbert Dorfmann (EPP), zpravodaj Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, který po hlasování uvedl: „O to, aby zemědělství bylo udržitelné, musí usilovat jak zemědělci, tak i spotřebitelé. Naši zemědělci si již nyní vedou skvěle, takže když je oprávněně žádáme, aby pokračovali v omezování pesticidů, hnojiv a antibiotik, musíme je také podporovat – jinak se výroba pouze přesune mimo EU. Prioritou přitom musí zůstat, aby byly potraviny dostupné za rozumné ceny.“

Otázka cen potravin i používání pesticidů rezonuje rovněž uvnitř velkých firem a farmářských lobby. Ze strany zemědělců zaznívají mimo jiné obavy o snížení produkce jídla a zvýšení konečných cen pro spotřebitele. Další otazník visí nad závislostí EU na dovážených potravinách, která by se v důsledku nových opatření mohla zvýšit. Takový scénář by však vedl spíše ke zhoršení klimatických problémů, což je pravý opak záměru strategie.

ZEMĚDĚLCI ČR & CO DÁL

Mezi zemědělskými a potravinářskými organizacemi v Česku je strategie Farm to Fork vnímána jako příležitost pro celkové zlepšení životního prostředí. Částečné obavy však vyvolává způsob financování, tempo přeměny či nově vznikající administrativní zátěž.

Bude nutné stanovit ambicióznější cíle pro ty členské státy, které dosud nedosáhly dostatečného pokroku a naopak uznat, že některé členské státy za posledních deset byly ve snižování užití pesticidů úspěšné. To je také situace v ČR, protože české zemědělství prošlo významným pokrokem a používá významně méně „chemických“ pesticidů než okolní země.

Pevně věřím, že cesta podle strategie „od vidlí na vidličku“, je cestou ke kvalitnější půdě, čistšímu ovzduší, zlepšení zdraví zvířat i lidí.


Galerie:


Chcete vědět aktuality z mého působení v Evropském parlamentu i v Česku?

Facebook
Twitter
Instagram
Poslanecký klub ELS
Evropský parlament
KDU-ČSL

Michaela Šojdrová, © 2021 · Všechna práva vyhrazena | Ochrana osobních údajů | RSS kanál

Hexadesign