HÁJÍM LIDSKÁ PRÁVA, BEZPEČNOST A SOLIDARITU

Pondělí 20. 5. 2024,

Evropská unie je postavena na hodnotách, kterými je úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv. Tyto hodnoty jsou při mojí práci zásadní a v Evropském parlamentu bojuji za jejich dodržování v EU a za jejími hranicemi. Všechna další práce a aktivity se odvíjí od toho, zda a jakým způsobem jsou tato práva dodržována. Proto je jejich prosazování tak důležité. Nástrojů máme několik.

USNESENÍ O LIDSKÝCH PRÁVECH 

V Evropském parlamentu pravidelně iniciuji a vyjednávám tzv. urgencies neboli naléhavá usnesení o lidských právech. Jen za posledních pět jsme jich v Evropském parlamentu přijali více než 140.  

To, že fungují a mají skutečný dopad je patrné na případu doktora Gubada Ibadoghlua - ázerbajdžánského ekonoma a představitele opozice, který byl brutálně napaden a uvězněn na základě falešných obvinění. 

Po setkání s jeho dcerou Zhalou v Bruselu  jsem věděla, že musím hned jednat. Čas hrál důležitou roli. Předložila jsem tedy návrh na usnesení. Hodinu před prvním vyjednáváním jsem obdržela od Zhaly informaci, že její otec byl propuštěn a umístěn do domácího vězení. To se stalo jen díky tomu, že se ázerbajdžánské úřady dozvěděly o tom, že nám jejich jednání není lhostejné. Jeho stav však zůstává nadále kriticky. Nemůže podstoupit potřebnou léčbu v zahraničí, nemůže dokonce ani absolvovat magnetickou rezonanci a vyšetření srdce kvůli sledovacímu zařízení. Je třeba nadále bojovat!

Dalším příkladem, ale bez šťastného konce, je případ Tihrana a Mykyty. Dvou chlapců, kteří byli obvinění Ruskem, že údajně plánují sabotáž na berďanské železniční trati. Když jsem se o jejich případu poprvé dozvěděla, okamžitě jsem začala pracovat na usnesení, které bylo většinou EP přijato. Bohužel, oba chlapci byli o týden později zastřeleni ruskými vojáky. Bylo jim šestnáct let. Rusku totiž není nic svaté.  Proto je  třeba na tyto případy poukazovat a zasazovat se o lidská práva a spravedlnost. 

PERZEKUCE KŘESŤANŮ

Více než 365 milionů křesťanů čelí kvůli své víře persekuci. Jen minulý rok položilo život za svoji víru téměř 5 000 křesťanů, další 4000 bylo uvězněno. Je třeba se tomuto bezpráví postavit. 

Po třech letech nejistoty a mnoha našich výzvách v Evropském parlamentu byl v roce 2022 jmenován nový zmocněnec EU pro svobodu náboženského vyznání. Bohužel, od té doby jeho aktivity nesplňují naše očekávání a pravidelně jej vyzýváme k aktivní roli.

Nejhorší situace pro křesťany je v Subsaharská Africe. Pravidelně organizuji konference v Evropském parlamentu na téma perzekuce náboženských menšin za účasti náboženských představitelů. Nedávno jsme přijali usnesení k Nigérii, kde na Vánoce bylo zmasakrováno 200 křesťanů. Bohužel se nejedná o ojedinělý případ. Na tyto případy je třeba poukazovat a bojovat o nápravu a já tak budu činit i nadále. 

PODPORA DEMOKRATICKÉ OPOZICE 

Značnou část svého úsilí v Evropském parlamentu věnuji také podpoře politické opozice v Bělorusku. Běloruský lid je rukojmím dvou režimů - Lukašenka a Putina. Současně 1500 politických vězňů v Bělorusko čeká na svůj osud. Mezi nimi je i nositele Nobelovy ceny míru Ales Bjaljacki nebo manžel vůdkyně opozice a zvolené prezidentky Svjatlany Cichanouské. 

Právě Cichanouské a běloruské opozici jsme v Evropském parlamentu udělili v roce 2020 Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Další roky jsme ocenili statečný ukrajinský lid nebo Jinu Mahsu Amini a íránské protestní hnutí bojující za práva žen.

Dlouhodobě také podporuji Tchaj-wan, se kterým mám v Bruselu skvělou spolupráci. Tchaj-wan je bohužel již osm let vyloučen ze Světového zdravotnického shromáždění a nadcházející shromáždění 27. května bohužel nejsou výjimkou. Navzdory úspěchům v oblasti zdravotnictví převažuje čínský politický tlak. Práva na účast v mezinárodních organizacích nemohou být diktována jednou zemí. 

OLYMPIJSKÉ HRY

Byl to také Evropský parlament, který se jako jeden z prvních postavil proti účasti ruských a běloruských sportovců na Olympijských hrách v Paříži.  Od té doby se snažím tento zákaz prosadit. Výčet aktivit je dlouhý: řada dopisů předsedovi MOV Bachovi, veřejné protesty a  petice, konference, usnesení nebo fotoakce. 

Moje pozvání do Štrasburku také přijal bývalý diplomat a koordinátor expertní skupiny pro národní olympijský výbor, Michael Žantovský, v doprovodu hokejové legendy Dominika Haška. Navzdory našim aktivitám se však MOV rozhodl nadále pokračovat v konceptu „neutrálních sportovců“. 

Není možné, aby se Rusko, jehož válečná agrese stála život přes 300 ukrajinských sportovců, účastnilo olympijských her. Ať už bez vlajky nebo s ní – válečné zločiny Putina nezmizí vyvěšením „neutrální vlajky“ na Olympijských hrách a nezabrání Rusku, aby hry využilo k politické propagandě. Vyzvala jsem proto starostku Paříže, aby zařídila výstavu padlých ukrajinských sportovců v olympijském areálu. Alespoň tímto způsobem budou zločiny Ruska na očích všem přítomným. 


KDU-ČSL

Michaela Šojdrová, © 2024 · Všechna práva vyhrazena | Ochrana osobních údajů | RSS kanál | Změnit nastavení cookies

Hexadesign