V Praze jsme úspěšně otevřeli první kapitolu Evropského politického společenství

Středa 19. 10. 2022,

Všichni vnímáme, že doba je těžká, nese s sebou nejistotu a zdražování. Ale proč si nepřiznat, že jsou chvíle, kdy nás to u srdce hřeje, protože se něco podařilo a můžeme být jako Češi hrdí, a nemusí to být jen zrovna výhra v hokeji. Jsem opravdu hrdá na svoji zemi, na české předsednictví, které dokázalo zorganizovat a dát smysl prvnímu zasedání Evropského politického společenství.

Jednalo se původně o francouzskou iniciativu, ale realizace se chopila Česká republika toho času předsedající Radě EU. Hostitelem v záři reflektorů byl premiér naší vlády, Petr Fiala.

Na rozdíl od projektu Evropského politického společenství z 50. let, byla tato novodobá iniciativa úspěšná. Možná proto, že nevytváří nové instituce, ale poskytuje platformu pro setkávání a dialog. Vůdčí role EU je zde zřejmá, což zvyšuje její geopolitický význam.

Hodně se mluvilo o tom, že pražský summit přinesl možnost, aby se spolu setkali představitelé dvou znepřátelených zemí, Arménie a Ázerbájdžánu. Významný byl také symbolický „návrat Spojeného království do Evropy“ v podobě účasti britské premiérky.

Největší význam má tento projekt z hlediska geopolitického. V době ruské agrese na Ukrajině je jasným vyjádřením jednoty kontinentu proti této agresi. Rusko nebylo a ani nemohlo být pozváno, přestože podle francouzských představ Evropy od Atlantiku po Ural by teoreticky do takového projektu zapadalo.

Evropské politické společenství by se ale nemělo stát dvousečnou zbraní z pohledu rozšiřování Evropské unie. Na jedné straně může být vzpruhou pro země ve východním sousedství EU, které mají aspirace na členství, a výrazem jejich angažmá na nejvyšší úrovni evropské politiky. Na straně druhé se ale nemůže stát pro tyto země tak trochu „odkladištěm“, nechtěnou alternativou členství. Francie v roce 1991 přišla s projektem Evropské konfederace, který měl v podstatě právě tento naznačený cíl: politicky navázat dialog s postkomunistickými zeměmi, ale zároveň zabránit tomu, aby vstoupily do tehdejšího Evropského společenství. Post-komunistické země tuto vizi odmítly, protože jasně směřovaly ke vstupu do ES, respektive k integraci do EU. O tom, že tento koncept není zcela mrtvý, svědčí diskuse v Evropském parlamentu, který se prvním zasedáním  Evropského politického společenství tento týden zabýval.

Smysl a budoucí podoba Evropského politického společenství budou ještě v následujících letech krystalizovat. Obsahová orientace této platformy se bude zásadně týkat bezpečnostních otázek. Proto je účast Velké Británie a Turecka klíčová.    

Jedno je jisté již nyní. Praha se zapíše do dějin jako místo, kde se 13. října 2022, poprvé sešlo 44 evropských zemí v novém formátu. V učebnicích dějepisu bude fotografie lídrů z Vladislavského sálu Pražského hradu, tedy místa, kde se psaly kapitoly celoevropské historie už od dob císaře Karla IV. ve 14. století.  

Další kapitoly Evropského politického společenství už budou psát v  Kišiněvě, Madridu a doufejme, že pak ještě v mnoha dalších evropských městech.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Chcete vědět aktuality z mého působení v Evropském parlamentu i v Česku?

Poslanecký klub ELS
Evropský parlament
KDU-ČSL

Michaela Šojdrová, © 2022 · Všechna práva vyhrazena | Ochrana osobních údajů | RSS kanál

Hexadesign