Moderním se stává to, co dělali naši předkové. Vážíme si více půdy i vody.
Čtvrtek 25. 6. 2020,
Rozhovor s lidoveckou europoslankyní Michaelou Šojdrovou o její práci v zemědělském výboru Evropského parlamentu (AGRI) a podpoře malých a středních zemědělců.
V čem je naše zemědělství jiné než to v ostatních zemích EU?
Na první pohled se lišíme velikostí. Průměrná velikost zemědělského podniku u nás je 130 ha, na Slovensku 66 ha, v Německu je to 60 ha, v Rakousku 20 ha a v Polsku jen 10 ha. U nás jsou na tom lépe velké podniky. Mají větší zisk a mohou si dovolit investice. Nevýhodou je, že zemědělství pak není tolik o pěstování plodin a chovu zvířat, ale o výrobě potravin. Menší a střední podniky jsou více spjaté s venkovem. Majitelé a zaměstnanci na farmách žijí a hospodaří tak, aby úrodnou půdu předali svým potomkům. Mám radost, že v České republice i v našem kraji přibývá malých farem. Je to částečně díky podpoře a změně chování spotřebitelů. Přibývá těch, kteří si rádi kupují potraviny přímo na farmách.
Hodně se mluví o větším zastoupení českých potravin v našich obchodech. Jak je to v jiných zemích EU?
Povinné „kvóty“ na domácí potraviny zkoušeli zavést v Bulharsku, na Slovensku i v jiných zemích, ale nepodařilo se jim to z více důvodů. Především hrozil nárůst cen a snížení výběru a kvality potravin. Zároveň šlo o narušení evropského práva pro volný vnitřní trh. To vše není v zájmu našich spotřebitelů. Jsem přesvědčená, že české potraviny v konkurenci obstojí kvalitou i cenou, ale naši zemědělci potřebují stejné podmínky a podporu, jako mají v jiných evropských zemích. Pokud opravdu chceme podpořit naše zemědělce, rodinné farmy, pěstitele ovoce a zeleniny, pak si vybírejme kvalitní domácí produkty. Mnozí z nás už to dělají při nákupech ve velkých obchodních řetězcích nebo nakupují přímo od zemědělců a na farmářských trzích. EU dotacemi podporuje místní trhy, prodej lokálních potravin tzv. krátké dodavatelské řetězce, které jsou velmi populární v celé EU a jsou ekonomicky přínosné pro místní komunity a mají pozitivní vliv na životní prostředí a kvalitu života.
Je pravda, že naši zemědělci mají menší dotace než zemědělci v jiných zemích EU?
Situace se postupně zlepšuje. Podle návrhu nové Společné zemědělské politiky, který by měl platit od ledna 2021, dosáhne ČR těsně nad 90% průměru EU. Menší dotace než my má Polsko, Švédsko, Finsko a další. To se nedá říct o národní podpoře, která je v každé zemi jiná. Tady máme velký prostor ke zlepšení. Pokud chceme udržet malé a střední firmy na venkově při životě a zlepšit kvalitu naší půdy a rozmanitost krajiny, musí je podpořit i naše vláda. Třeba tím, jak bude rozdělovat dotace v rámci Společné zemědělské politiky.
Jak nám pomůže EU v boji se suchem?
EU dlouhodobě prosazuje šetrnější zacházení s půdou a finančně podporuje zemědělské postupy, které ji chrání před erozí, splachováním i nadměrným používáním pesticidů, které zanechávají rezidua a umrtvují ji. EU finančně přispívá i na podporu různorodosti plodin, vysazování protierozních pásů, větrolamů, rostlin zlepšujících obsah organické hmoty v půdě. Během karantény jsem měla čas na návštěvy farem a naši zemědělci takovou podporu oceňují. Dalším opatřením je návrat k využívání dešťové vody. Naši předkové to znali. Každý dům měl pod střechou nádrž s vodou na zálivku. Při nedávné návštěvě jednoho družstva se mě ptali, proč se nepodporuje zachycování vody ze střech velkých objektů, jako jsou kravíny, seníky, sklady. Evropské dotace v rámci programu Dešťovka, Ministerstva životního prostředí, podporují využití dešťové vody zatím pouze u vlastníků rodinných a bytových domů. Určitě podpořím využití dešťovky i v zemědělských areálech, kde by v období sucha velmi dobře posloužila.
