Volby do EP: Reforma není vždy řešením

Úterý 3. 5. 2022, Michaela Šojdrová

Europoslanci mají na stole nový návrh  společných pravidel týkajících se evropských voleb. Změny, které navrhují jsou poměrně revoluční. Čeští europoslanci by se tak mohli ocitnout na nadnárodních kandidátních listinách a volby do EP by měly pevné datum – 9. května, Den Evropy. 

Evropský parlament předkládá návrh usnesení k reformě volebního práva Evropské unie, s cílem novelizovat volební akt z roku 1976. Některé změny Evropský parlament prosadil již v minulosti.  Mezi ně patří například výzva pro evropské politické strany, aby pro volby v roce 2014 nominovaly kandidáty na post předsedy Komise nebo  změna z roku 2018 na snížení počtu křesel ze 751 na 705 po vystoupení Spojeného království z EU.

Návrh reflektuje stále neexistující jednotný postup při volbách do Evropského parlamentu. Proto sjednocení volebních praktik napříč členskými státy, jako třeba stejný den voleb nebo zásady financování, by byl krok správným směrem.  

Nejvíce pozornosti má návrh na zřízení nadnárodního volebního obvodu společně s nadnárodní kandidátní listinou. Myšlenka nadnárodních kandidátních listin se zrodila na konci 90. let a od té doby proběhly na půdě Evropské parlamentu četné snahy o její realizaci. Právě díky uvolnění 73 křesel po Brexitu získal návrh na zřízení celounijního volebního obvodu nový impuls a současný návrh na reformu volebního práva Evropské unie se k tomuto cíli, přiblížil nejvíce.

Podle návrhu by měli občané ve volbách do Evropského parlamentu dva hlasy. Svůj druhý hlas by měli dát nadnárodní kandidátní listině v rámci celoevropského volebního okrsku s 28 křesly nad rámec dosavadních 705 mandátů. V čele každé nadnárodní kandidátky má být kandidát na předsedu Evropské komise nominovaný evropskými politickými stranami. Evropská rada by pak měla na základě výsledků voleb do Evropského parlamentu navrhnout vedoucího kandidáta na post předsedy Komise, tedy kandidáta vítězní nadnárodní kandidátky,  tzv. Spitzenkandidaten procedure.    

Kandidáti na předsedu Komise hájící společný program na úrovni celo unijního volebního obvodu, mohou přispět ke snížení demokratického deficitu a legitimizace volby předsedy Komise. Z mého pohledu však  má tento návrh jednu hlavní chybu, kvůli které jej nepodpořím. Neexistuje žádná záruka toho, že i když voliči rozhodnou  o tom, že jejich největší podporu pro předsedu Komise získává kandidát, který je na čele dané společné kandidátky, tak tento kandidát se vůbec nemusí stát předsedou Komise, protože o výsledku rozhoduje většina v Evropské radě a v EP.

Právě po volbách v roce 2019 se ukázalo, že se nakonec předsedkyní stala úplně jiná osoba, než která byla nominována vítěznou stranou ve volbách.. Politické rozhodování Evropské rady není rozhodnutím voličů nijak vázáno, alespoň jak je vidět, necítí se být nijak vázáno. Žádný zákon o volbách nemůže ovlivnit rozhodování Evropské rady ani Evropského parlamentu, jejich rozhodování je svrchované. Ano, pokud by lídři členských zemí  a také EP dokázali respektovat i bez změny Smluv vůli evropských voličů, byl by to velký pokrok, ale nemám tuto důvěru ani dnes o co opřít.

Myšlenka nadnárodních kandidátů na první pohled vypadá jako krok směrem k posílení demokracie a společné odpovědnosti. Zvolení evropští poslanci by se měli zajímat o problémy napříč EU a zastávat zájmy občanů napříč jednotlivými členskými zeměmi ve prospěch EU jako celku.  Spolu s dalšími kolegy se ale obávám, že by přispělo k vytvoření nové kategorie evropských poslanců, kteří nebudou odpovědni svému národnímu elektorátu, a naopak prohloubí odcizení občanů. 

Prosazovala jsem proto, aby poslanecký klub Evropské strany lidové v EP (EPP) pro nadnárodní kandidátku nehlasoval. Podle posledního Eurobarometru, nadnárodní kandidátní listinu podpořilo jen 42 procent občanů a dosud s nimi o tom na celoevropské úrovni nikdo nediskutoval.  Měli bychom nejprve vědět, zda voliči o takovou volební změnu vůbec stojí.

Návrh byl dnes i přes nesouhlas EPP přijat 323 hlasy pro a 262 proti. Nyní je na Radě, aby tento návrh jednohlasně schválila a já doufám, že v současném znění neprojde.


Chcete vědět aktuality z mého působení v Evropském parlamentu i v Česku?

Facebook
Twitter
Instagram
Poslanecký klub ELS
Evropský parlament
KDU-ČSL

Michaela Šojdrová, © 2022 · Všechna práva vyhrazena | Ochrana osobních údajů | RSS kanál

Hexadesign