Zemědělství je pro EU klíčovým odvětvím a proto jej již 60 let podporuje
Pondělí 6. 6. 2022,
Společná zemědělská politika Evropské unie, jejíž 60. výročí si dnes připomínáme, vznikla s cílem finančně podporovat zemědělce a jejich činnost, rozvoj venkova, ochranu životního prostředí a krajiny. Od roku 2004 EU podporuje i české, moravské a slezské zemědělce.
SZP je finanční program, ze kterého čerpají zemědělci, aby zajistili dostatek cenové dostupných a kvalitních potravin pro všechny občany v EU.
Naši zemědělci prokázali velkou obětavost v době pandemie COVID 19, musí zajistit potravinovou soběstačnost, bezpečnost, i v době ruské agrese na Ukrajině a permanentně čelí cenovým výkyvům i dopadům klimatických změn. Právě v těchto nejistých podmínkách je pro ně SZP důležitou jistotou.
V současnosti je ze SZP českým zemědělcům ročně rozdělováno přibližně 35 miliard Kč. Od příštího roku, kdy vstoupí v účinnost nová SZP, to bude o celých 5 miliard Kč více, tedy přibližně 40 miliard korun ročně, a další zhruba 3 miliardy budou zemědělci moci získat formou dalších podpor. Pro české zemědělce tak bude připraveno o 7-8 miliard Kč ročně více než doposud, tedy celkem až 43 miliard Kč každý rok.
Zemědělci jsou naši živitelé a podle toho bychom se k nim měli chovat
„Musíme si ale zároveň uvědomovat, že čeští zemědělci se teprve po 18 letech přibližují ke srovnatelné podpoře se starými členskými státy,“ dodává Michaela Šojdrová, která vnímá i kritické názory kvůli často zbytečné administrativě a nedostatečné komunikaci při transparentnosti o podmínkách pro čerpání dotací. „I když slyším hlasy, podle kterých by naše zemědělství mohlo fungovat bez dotací z SZP, je důležité pochopit, že nejde jen o konkurenci, ve které bychom museli obstát, ale především o ceny, za které by zemědělci svoji produkci museli prodávat, aby se jim generoval adekvátní zisk.“
Program SZP prošel za svých 60 let mnoha změnami směrem k výrazné podpoře produkce kvalitních a zdravých potravin, k ochraně krajiny, vody a půdy, a v neposlední řadě ke zlepšování životních podmínek zvířat.
„Pokud chceme zdravé potraviny a zdravou krajinu, musíme počítat s motivací a podporou zemědělců. Do budoucna vidím několik nutných změn. Především je potřeba zemědělce zapojit do příprav tohoto programu, sledovat spravedlivé rozdělení napříč EU, zjednodušovat a více koordinovat pravidla, aby podmínky zemědělců v EU byly skutečně srovnatelné,“ uzavírá Michaela Šojdrová.
Přísun evropských prostředků do českého zemědělství se pozitivně odrazil v nárůstu průměrných mezd v zemědělství (pro porovnání, v roce 2004 se průměrná hrubá mzda v tomto odvětví pohybovala kolem 12 930 Kč, v roce 2019 to bylo 27 200 Kč).
Je nutné ale nadále pokračovat v trendu snižování rozdílu mezi mzdami v sektoru zemědělství a v jiných odvětvích.
Rozvoj života ve venkovských oblastech je totiž možný pouze tehdy, budou-li zde zůstávat mladší generace, které budou obnovovat celkovou životaschopnost hospodářství a zemědělství.
