Zvýšený výskyt velkých šelem by měl vést ke změnám v jejich ochraně

Pondělí 12. 12. 2022,

Směrnice o stanovištích by neměla být jednosměrkou, která vede pouze ke zpřísnění ochrany, ale postupem založeným na vědeckém hodnocení udržitelnosti populace. Když se populace rozrostou, jejich status ochrany by měl být znovu posouzen.

Od roku 1992, kdy byla ratifikována směrnice Evropské unie o stanovištích, pozorujeme výrazný nárůst populace vlka šedého včetně jeho rozšíření do nových oblastí. Na území České republiky se podařilo zmapovat 24 vlčích teritorií. Oproti předchozí sezoně je jich o dvě víc, a to v Orlických horách a v Českém lese. Většina z nich se nacházela v Čechách, hlavně v pohraničních oblastech. V 18 případech se jednalo o smečky, ve čtyřech případech o vlčí pár a ve dvou o teritoriální jedince. Podle ochranářských biologů byly nejvýznamnějším důvodem změny v legislativě, které zlepšovaly jejich ochranný status, tj. Bernská úmluva a směrnice o stanovištích. Nárůst počtu vlků byl zaznamenán i v Německu, Francii a mnoha dalších zemích EU.

S rostoucím počtem vlků se zvyšuje i jejich nebezpečnost pro hospodářská zvířata. V roce 2021 v České republice vlci zabili 463 hospodářských zvířat. K 31. 10. 2022 se počet ale výrazně zvýšil na 576 a do konce roku lze očekávat ještě nárůst tohoto čísla. V Rakousku činil v roce 2020 počet hospodářských zvířat zabitých vlky 680, v Německu 3 959, v Belgii 139, ve Finsku 968 a ve Švédsku 341.

Vlci se šíří rychle, protože jsou velmi přizpůsobiví a dokáží žít téměř ve všech typech prostředí – včetně kultivované a hustě osídlené krajiny. Dokážou se navíc přemisťovat na velké vzdálenosti a obsazovat oblasti daleko od zdrojové populace.

Nejde navíc jen o vlky, rostou i populace rysů a medvědů. V Rumunsku, kde je medvědí populace největší v Evropě, jich podle odhadů žije až 6 000. Počet útoků zapříčiněných právě medvědy se tam mezi lety 2017 a 2019 ztrojnásobil, více než stovka lidí při nich byla zraněna. Objevují se i zprávy, že existují vesnice, kde se lidé dokonce bojí vycházet ven.

Rostoucí populace predátorů mají širší dopad na venkovské oblasti. Trpí tím cestovní ruch, protože turisté a výletníci se do daných lokalit bojí vydat. Trpí tím i každodenní život – rodiče musí například vozit děti autem i do míst, kam by za běžných okolností mohly bezpečně vyrazit na kole nebo pěšky. Nejvíce je však ohrožen tradiční způsob hospodaření. Ovce a kozy, které se pasou na horských svazích, krávy přežvykující trávu na zelených pastvinách.

Elektrické ohradníky a hlídací psi jsou pro někoho užitečné, ale nestačí, protože predátoři jsou čím dál tím odvážnější. Pořízení těchto prostředků je pro zemědělce zároveň velmi nákladné; jejich příjmy jsou přitom už tak dost nízké. Protože je nárůst populace rychlý, je pro státní správu obtížné s dostupnými nástroji rázně jednat. Evropská komise by měla poskytnout finanční prostředky na preventivní opatření a také přiměřené kompenzace pro zemědělce, aby zajistila koexistenci velkých šelem a udržitelných postupů chovu hospodářských zvířat.

Rozhodující je však úroveň ochrany. Směrnice o stanovištích by neměla být jednosměrkou, která vede pouze ke zpřísnění ochrany, ale postupem založeným na vědeckém hodnocení udržitelnosti populace. Když se populace rozrostou, jejich status ochrany by měl být znovu posouzen. Mezinárodní svaz ochrany přírody si toho všiml již v roce 2018, kdy kvůli prudkému nárůstu jeho početnosti, zařadil vlka na úrovni EU mezi druhy, u kterých je jen velmi malá nebo žádná obava z vyhynutí.

Skupina EPP naléhala více než rok na Evropský parlament, aby tuto záležitost projednal. V listopadu jsme konečně přiměli ostatní politické skupiny, aby si uvědomily, že je třeba se touto situací zabývat. Parlament následně přijal usnesení, které jasně říká: Komise by měla pravidelně vyhodnocovat stav ochrany druhů a měnit jej, jakmile je dosaženo požadovaného stavu ochrany.

Víme, co máme dělat, rozhodnutí Parlamentu známe. Teď potřebujeme, aby Komise jednala. Zemědělcům musíme pomoct i v této oblasti.

 

Autory článku jsou Herbert Dorfmann a Michaela Šojdrová, text byl původně publikován na webu Euractiv.cz


Chcete vědět aktuality z mého působení v Evropském parlamentu i v Česku?

Poslanecký klub ELS
Evropský parlament
KDU-ČSL

Michaela Šojdrová, © 2024 · Všechna práva vyhrazena | Ochrana osobních údajů | RSS kanál | Změnit nastavení cookies

Hexadesign