Kultura a COVID-19: Studie Evropského parlamentu
Čtvrtek 25. 2. 2021,
Data Eurostatu neúprosně ukazují na fakt, že téměř žádné odvětví nebylo tak silně zasaženo ekonomickou krizí způsobenou pandemií COVID19 jako kultura a kreativní průmysl. Evropská komise proto musí podmínit využití Fondu obnovy a Strukturálních fondů jejich použitím pro obnovu kultury.
Omezení, která byla zavedena v celé EU, vedla k řetězci účinků, které vážně ovlivnily hospodářskou a sociální situaci. V kultuře byly nejvíce zasaženy oblasti závislé na místě konání a návštěvnících jako je scénické umění a kulturní dědictví. Krize dále zdůraznila velmi zranitelné postavení mnoha nestandardních pracovníků v kulturním a kreativním odvětví (CCS), jako jsou umělci, nezávislí pracovníci nebo dočasní pracovníci.
Vlády se ve své podpoře zaměřují na nouzová opatření, nikoli (zatím) na oživení a inovace.
Tvůrci politik v Evropě přijali značná a bezprecedentní opatření na podporu kultury během krize. Do podzimu 2020 se veřejná opatření primárně zaměřovala na krátkodobou krizovou podporu. Nevládní a soukromí podporovatelé jako jsou sběratelské organizace a nadace, měli větší tendenci podpořit inovaci kulturního a kreativního odvětví. Ztráty příjmů však zdaleka převyšují zavedená podpůrná opatření.
Inovační témata představená v období nouzových opatření navíc postrádala širší perspektivu - řešení nad rámec digitálních příležitostí , (současných) velkých krizí ovlivňujících kulturní a kreativní průmysl a jeho roli ve společnosti jako celku například ve vztahu ke zdraví, životnímu prostředí, sociální soudržnosti, solidaritě a ekonomice.
Během krize mnoho kreativních pracovníků a kulturních organizací prokázalo svou silnou stránku v oblasti inovací, experimentů, spolupráce s novými partnery.
Krize ukázala na velký přínos profesionálů z kultury a kreativního průmyslu pro blaho občanů, solidaritu a sociální inovace.
Návrhy na obnovu kultury a kreativního průmyslu v době postcovidové jsou součástí studie Evropského parlamentu zde (v angličtině).
