Musíme pěstovat co nejvíc. Pro vlastní bezpečnost

Pátek 25. 3. 2022, Michaela Šojdrová

Neospravedlnitelný útok na Ukrajinu má mnoho důsledků. Jedním z nich je i nastupující krize na zemědělském trhu a rostoucí ceny potravin. Ukrajina i Rusko patří mezi přední světové producenty pšenice. Tady už jasné rozkolísání trhů a růst cen vidíme. Patří také mezi světové lídry v produkci kukuřice, řepky, slunečnicových semen a slunečnicového oleje. Více než 50 % kukuřice dovezené do EU v loňském roce pocházelo z Ukrajiny, stejně jako 86 % dovezeného slunečnicového oleje. Na pultech obchodů je již nyní patrný jejich nedostatek a to je svět ve válce necelý měsíc.

Mnoho evropských zemědělců krmí svá zvířata ukrajinskou sójou a hnojí svá pole živinami z Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Spousta těchto zdrojů teď byla kvůli válce a finančním sankcím omezena. Také vyšší ceny plynu a jeho nedostatek způsobily vážné potíže při výrobě hnojiv, což znamená, že značná část zemědělců nebyla schopna nakoupit to, co potřebuje.

V severní Africe, kde má dovoz ukrajinské pšenice zásadní význam, mohou být rostoucí ceny chleba v nejhorším případě i zdrojem politických turbulencí.

Jako členové poslaneckého klubu Evropské strany lidové v Evropském parlamentu naléhavě vyzýváme Evropskou komisi, aby zajistila fungování vnitřního trhu se zemědělskými produkty, a v případě potřeby tvrdě zakročila proti jakékoli formě zákazů vývozů, které začaly uplatňovat některé členskými státy. Takové zákazy by nebyly v souladu se Smlouvami EU a vážně by narušily evropskou solidaritu, která sama čelí této výjimečné krizi.

Především se však musíme zaměřit na to, abychom sami dokázali vypěstovat více potravin než kdykoli předtím. Naši zemědělci k tomu musí mít všechny možnosti a prostředky. Potravinová soběstačnost musí být naší prvořadou prioritou. Proto jsme my, skupina EPP, požádali Komisi o urychlenou akci.

Co navrhujeme?

Zaprvé by zemědělci měli mít možnost využívat půdu v oblastech ekologického zájmu ke zvýšení produkce bílkovinných plodin a dočasně by jim mělo být umožněno používat k tomuto účelu přípravky na ochranu rostlin. Musíme také zvážit dočasné pozastavení povinnosti vynětí půdy z produkce, s nímž počítá nová Společná zemědělská politika, která vstoupí v platnost v roce 2023.

Zadruhé, teď není čas na zavádění jakýchkoli legislativních návrhů, které by mohly snížit produkci, ani nemůžeme vytvářet žádnou další zátěž pro zemědělce. Legislativní iniciativy týkající se mimo jiné obnovy přírody, přípravků na ochranu rostlin a náležité péče by měly být odloženy, dokud nebudou plně známy dopady krize.

Zatřetí, musíme být připraveni využít všechny dostupné nástroje v rámci společné politiky ke stabilizaci trhů, které jsou již nyní postiženy a které mohou být dále ovlivněny případným ruským dovozním embargem.

A konečně vyzýváme Komisi, aby neprodleně předložila ucelený strategický plán na zajištění potravinové soběstačnosti EU. Celá Evropa, zemědělci i spotřebitelé, jsou v tom společně. Čím lépe zajistíme naši budoucnost, tím lépe posloužíme i těm na Ukrajině, komu teď budoucí úrodu rozjíždějí pásy ruských tanků. Nyní je čas na setbu. Ta nepočká.

                   

Michaela Šojdrová, poslankyně Evropského parlamentu,  Česká republika, poslanecký klub ELS 

Herbert Dorfmann, poslanec Evropského parlamentu, Itálie, poslanecký klub ELS


Chcete vědět aktuality z mého působení v Evropském parlamentu i v Česku?

Facebook
Twitter
Instagram
Poslanecký klub ELS
Evropský parlament
KDU-ČSL

Michaela Šojdrová, © 2022 · Všechna práva vyhrazena | Ochrana osobních údajů | RSS kanál

Hexadesign