Nová cesta k potravinové bezpečnosti
Pátek 9. 2. 2024, Michaela Šojdrová
Evropský parlament podpořil pravidla pro nové genomické techniky (NGT) šlechtění rostlin. Nová legislativa, která umožňuje využít NGT pro získání nových zemědělských odrůd plodin je zemědělci v EU i v ČR očekávaná.
Evropský parlament přijal pozměňovací návrhy zpřesňující definice, na kterých pracovali i čeští vědci. Zároveň schválil zákaz patentování nových odrůd, který jsme připravili v zemědělském výboru AGRI. To je důležité pro zachování konkurenceschopnosti menších šlechtitelských podniků a dostupnosti osiv. Nyní nás čeká ještě jednání se členskými státy. Věřím, že si vyjasníme všechny výhrady a schválíme dohodu ještě na plenárním zasedání EP v dubnu 2024, aby její uvedení do praxe bylo ještě v letošním roce
Stejně jako jinde ve světě, i v České republice bojujeme se změnami klimatu a dalšími výzvami a potřebujeme odolné a výnosné odrůdy zemědělských plodin. Naši zemědělci mají navíc se šlechtitelstvím jen ty nejlepší zkušenosti.
Cílem je udržitelnější a odolnější potravinový systém. Proto potřebujeme plodiny s vyššími výnosy, odolnější vůči výkyvům počasí a škůdcům. Tyto nové odrůdy umožní zemědělcům používat méně umělých hnojiv a také pesticidů.
NGT a odezva odborníků
Jak uvedla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová v rozhovoru pro ČTK: „Genomicky šlechtěné plodiny mohou pomoct s produkcí potravin v situaci, kdy v důsledku klimatických změn v současnosti ubývá orné půdy a roste počet lidí na planetě.“
Mladí farmáři z Evropské rada mladých zemědělců (CEJA) byli dlouho očekávaným návrhem o NGT také potěšeni.
Rūdolfs Pulkstenis, místopředseda CEJA a ekologický zemědělec z Lotyšska, v reakci na hlasování uvedl: "Jelikož zemědělci čelí stále naléhavějším výzvám, jak se přizpůsobit změně klimatu, udržet produkci potravin a zajistit ziskovost své činnosti, je povzbudivé sledovat pokrok EU při povolování NGT. Zemědělci vyjadřují frustraci z nedostatečných pracovních podmínek a hledají další nástroje k řešení zemědělských výzev. NGT nejsou zázračným řešením, ale rozhodně představují významný cenný zdroj."
Základní body návrhu, který schválil Evropský parlament v únoru 2024 zahrnují:
Dvě kategorie NGT rostlin:
Kategorie 1: Rostliny rovnocenné konvenčním rostlinám, které by nemusely dodržovat stejně přísné předpisy jako geneticky modifikované organismy (GMO). Tyto rostliny by byly zahrnuty do zjednodušeného schvalovacího procesu.
Kategorie 2: Rostliny, které by musely dodržovat přísné předpisy pro GMO, včetně postupu schvalování.
Označování:
Produkty z obou kategorií NGT rostlin by musely být označeny, aby spotřebitelé byli informováni o jejich původu.
Zákaz v ekologické produkci:
Obě kategorie NGT rostlin by byly zakázány v ekologické produkci, dokud nebudou provedeny další studie pro potvrzení jejich kompatibility.
Zachování zásady předběžné opatrnosti:
Přestože by se některé rostliny mohly přispět k udržitelnosti zemědělského systému, zásada předběžné opatrnosti by měla být dodržována.
Zákaz patentů na NGT rostliny:
S cílem zabránit monopolům velkých šlechtitelských a semenářských společností a zajištění přístupu k rozmnožovacímu materiálu rostlin by měly být zakázány patenty na všechny NGT rostliny.
Důležitým aspektem je také prozkoumání možných bezpečnostních rizik spojených s NGT rostlinami, což již provedl Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Několik NGT produktů bylo již schváleno nebo se na jejich schválení čeká v zemích mimo EU, což naznačuje jejich potenciál v oblasti udržitelného zemědělství a potravinářství.
Rostliny vypěstované pomocí nových genomických technik – historie a současnost
Šlechtění rostlin je prastará činnost, která sahá až k samým počátkům zemědělství. V polovině 19. století nastínil Gregor Mendel principy dědičnosti na rostlinách hrachu a poskytl tak nezbytný rámec pro vědecké šlechtění rostlin. Další studium zákonitostí genetické dědičnosti na počátku 20. století urychlil jejich uplatnění ve šlechtění rostlin. Pokrok v biotechnologiích koncem 70. let 20. století umožnil rozvoj konvenčních šlechtitelských technik – s využitím nových technik schopných zavádět genetické změny. Termín "zavedené genomické techniky" označuje techniky vyvinuté před rokem 2001, běžně nazývané GMO. V posledních 20 letech byla na základě pokroku v biotechnologiích vyvinuta řada nových technik, pro které se nyní běžně používá termín "nové genomické techniky" (NGT). Zatímco zavedené genomické techniky vytvářejí náhodné sekvenční změny v genomu, NGT umožňují nasměrovat změny do vybraného místa genomu, a tím umožňují přesnější editaci genomu.
Podrobné informace o legislativním procesu EU v oblasti NGT se můžete dočíst zde (anglicky).
