Spolu překonáváme krizi- #EvropaprotiCOVID19
Pondělí 20. 4. 2020, Michaela Šojdrová
O čem hlasoval Evropský parlament v dubnu 2020?
V rámci druhého “koronavirového” plenárního zasedání se kromě urgentních rozhodnutí o financích mnohem více debatovalo o příčinách pandemie, o tom, že Čína nám o viru a jeho šíření neřekla pravdu, ale také hrozbách ze zneužití obavy lidí k posilování nacionalismu a k posilování centralizace moci bez demokratické parlamentní kontroly.
Evropský parlament stejně jako ostatní instituce v členských státech EU omezuje fyzické setkávání, přesto zůstává plně funkční a schvalujeme naléhavá opatření pro boj s pandemií koronaviru. Většina z nás se účastnila jednání o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům přes videokonference a hlasovala na dálku. Jsme stále v prvním poločase a musíme se postarat o ty nejpotřebnější a nejzranitelnější.
„Hájit v Bruselu výhradně národní zájmy je v této době také nacionalismus, ačkoli to naši předsedové vlády neuznávají,“ řekl na zasedání místopředseda EPP, můj španělský kolega Esteban Gonzáles Pons.
V dalších odstavcích uvádím podrobnější přehled finančních opatření a upozorňuji na některá témata v rezoluci Koordinovaná opatření EU v boji proti pandemii COVID 19 a jejím následkům, která považuji za nejpodstatnější a osobně jsem se o jejich přijetí zasadila.
Přímá pomoc členským státům na pomoc v boji s pandemií
Evropský parlament schválil zajištění nových prostředků rozpočtu EU na boj s dopady koronavirové krize.
Pomoc v objemu 3,08 miliard eur bude přesměrována do členských států prostřednictvím nástroje pro mimořádnou podporu (2,7 miliard eur) a z rezervy rescEU (380 milionů eur). Tato finanční pomoc půjde na nákup zdravotnického vybavení (včetně masek, respirátorů či dýchacích přístrojů, laboratorního vybavení či terapeutik) a přepravu tohoto vybavení a pacientů v přeshraničních regionech. Konkrétně může jít třeba o rozsáhlejší a rychlejší vytváření zásob nezbytných zdravotnických potřeb a koordinace jejich distribuce po celé Evropě, zvýšení výroby testovacích souprav a posílení rychlého vývoje léků a metod testování a další pomoc v oblasti zdravotnictví a ochrany veřejného zdraví v rámci EU.
Podpora kultury a vzdělávání
Oproti původnímu návrhu rezoluce EP o COVID-19, se nám spolu s kolegy z jiných frakcí, podařilo dostat jednoznačný apel na podporu kulturního a tvůrčího odvětví v současné krizi. Na umělce se zapomíná, nebo jsou dokonce znevažováni (viz prezident ČR) za to, že si stěžují, že nemohou hrát, točit, vystavovat. Kulturní tvůrčí odvětví obohacují náš život a podílí se na HDP, ale nyní nemají možnost pracovat a jsou bez příjmů. Nesmíme na ně zapomenout!
Členské státy v této fázi získaly další finanční injekci na pomoc v boji s dopady pandemie. Je důležité, aby při rozdělování těchto prostředků nezapomínaly i na menší skupiny lidí, kteří pracují v kulturním odvětví, autory a umělce na „volné noze“.
To, co zažívají miliony dětí a jejich rodiče dnes ve všech státech EU. Je to nečekaný test pro naše vzdělávací systémy. Učitelé, žáci ani rodiče nebyli připraveni na domácí výuku. Potřebují k tomu vybavení, ale to se nedostává všem. Evropský parlament konstatoval, že aktualizace akčního plánu pro digitální vzdělávání, která předložila Evropská komise není dostatečné a proto vyzval Komisi a členské státy, aby předložily koordinovaný plán investic do našich vzdělávacích systémů.
EU a migrace: Pomoc Řecku
Součástí přijatých opatření je i pomoc Řecku z důvodu zvýšeného migračního tlaku.
Bude uvolněno 350 milionu eur, které budou poskytnuty prostřednictvím Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF), Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO).
Evropský parlament si uvědomuje, že uprchlické tábory v Řecku se mohou velmi snadno stát nekontrolovatelným ohniskem nákazy v Evropě. Schválili jsme proto pomoc Řecku, která zajistí lepší ochranu hranic, rychlejší azylovou proceduru, náležitou zdravotní péči v táborech i návraty těch, kteří na azyl nemají nárok. V rezoluci je přímo zmíněná evakuace a přemístění nejvíce ohrožených osob - to jsou především děti:
“Parlament vyzývá k plnému dodržování Ženevské úmluvy a evropského azylového práva; poukazuje na to, že je třeba zajistit přijímání nových žadatelů o azyl ve vhodných hygienických podmínkách a s lékařskou podporou, a je tudíž hluboce znepokojen situací uprchlíků a žadatelů o azyl, kteří připlouvají na řecké ostrovy a nacházejí se v hotspotech a zajišťovacích zařízeních a kteří nemají přístup k náležité zdravotní péči a jsou obzvláště ohroženi; domnívá se, že je třeba nalézt nezbytná řešení, např. preventivní evakuaci a přemístění nejvíce ohrožených osob, aby byly zajištěny vhodné materiální podmínky a omezení fyzického kontaktu s cílem předejít nákaze; připomíná významný přínos mnoha migrantů a potomků migrantů, kteří pracují na zajištění řádného fungování mnoha důležitých odvětví v celé EU, zejména v oblasti zdravotnictví a péče;”
V uprchlických táborech v Řecku je nyní více než 5000 dětí. Mnohé státy EU se s Řeckem dohodly na přijetí 1600 dětí. Jednou z těchto zemí stále může být i Česká republika.
